Vliv kůrovce na lesní ptactvo

Věda

O kůrovci, správně o lýkožroutu smrkovém, často slyšíme v médiích. Nejčastěji je spojován s destrukcí lesních porostů, co mu nelze upřít. Avšak i toto řádění přineslo pozitivum, a to více zpěvu v lesích.

noční les

Spousta lesů se výrazně změnilo již od prvního pohledu. S přítomností kůrovce, hlavně jeho larev, se lze setkat téměř kdekoli na území České republiky. Na Šumavě kůrovci neodolalo mnoho vzrostlých stromů v hustých porostech. Takováto kůrovcová gradace dala vzniknout velkoplošným pasekám, rozsáhlejším vykáceným plochám a vzniku menších či větších ostrovů bez stromů. Vznik území bez stromů s sebou přinesl nárůst ptačích druhů a nárůst i jejich početnosti. Díky bohatým strukturám lesů nedošlo k uhynutí všech stromů, kůrovcové gradaci odolaly podrosty smrků a i jednotlivé vzrostlé smrky. Následně, po napadení kůrovcem, se stromy začaly postupně rozlamovat a upadat. Díky tomu došlo k oslunění ploch, to způsobilo růst podrostu a rostlin, které začaly bohatě plodit.

Zvětšená plocha otevřených prostorů, zvětšená nabídka bobulovité potravy a pravděpodobně i hmyzu přilákalo více ptactva. Druhy, které se před kůrovcovou kalamitou na území nacházely, jsou na svém stanovišti stále. Vzrostl počet nových druhů, které ze Šumavy zmizely. Na území národního parku Šumava vzrostl na odlesněných plochách počet na 140 % původní početnosti.
les v mlze

Nárůst druhů a početnosti ptactva je jednoznačný. V minulosti bylo v lesích slyšet dost jednotvárný zpěv. Nyní je zpěv tak pestrobarevný, že je mnohdy i pro zkušeného ornitologa nejednoduché určit jednotlivé druhy.

Tento stav je však jen dočasný. Stromy dorostou do svých vzrostlých výšek, zastíní plochu pod sebou a opět zamezí výraznému bujení vegetace nižších pater. Nicméně, ani tento stav nebude trvalý. Přijde další „kalamita“, ať kůrovcová, vichřice nebo jiná, která lesy opět rozezpívá.